| úvodní strana | aktivity projektu | pracovní listy | prezentace PowerPoint | fotogalerie |
|---|
Třídenní pobyt ve Strážnici
byl zaměřen na poznávání regionu Bílých Karpat, na environmentální a ekologickou výchovu, na poznání života v regionu jižní a střední Moravy.
Zúčastnili se ho žáci 5. ročníků.
Vše bylo naplánováno na termín 2. – 4. června. Počasí však mělo jiné záměry, takže si žáci počkali až do pondělí 7. června. Odjezd byl naplánován na 11 hodin. Do Strážnice jsme dorazili po dvou a půl hodinách.
Hned po obědě jsme se vydali jsme se do dílny ARIMO, dílny na výrobu modrotisku.
S touto látkou a její výrobou se žáci setkali poprvé a exkurze je velmi zaujala. Hned také mohli utratit první peníze za drobné upomínkové předměty.
Potom jsme využili krásného slunečného počasí ke kresbě v přírodě. V zámeckém parku roste několik starých zajímavých stromů, např. trnovník akát či platany. Všichni se snažili zachytit jejich podobu křídami, rudkou, uhlem, a podobně. Při kresbě děti zaujaly různé polohy. Od lehu na zemi přes sed na zemi či lavičce, až po kresbu ve stoje.
Po večeři jsme se šli projít do města, abychom alespoň trochu poznali město. Viděli jsme pomalované domy na náměstí i v uličkách, zjistili jsme, že ve Strážnici žil a navštěvoval školu Jan Ámos Komenský. Tomáš Garigue Masaryk navštěvoval tamní gymnázium. Obě tyto osobnosti mají na náměstí pomníky.
Druhý den jsme se přepravili do Travičné. Tam je umístěna stará salaš - výletní areál pro stará řemesla, ekologii a sporty v přírodě. V malém skanzenu bylo několik kopaničářských roubených staveb, které jsme si mohli prohlédnout, pozorovali jsme ovce, kozy, králíky. Největší radost však všem udělalo dovádění na lanovém sportovišti.
Na dohled od této salaše byla rozhledna Travičná. Na vyhlídkové plošině, která je asi 34 metrů vysoko, jsme měli krásný rozhled na Bílé Karpaty, hrad Buchlov i Hostýnské vrchy. Ještě nás ve Tvarožné Lhotě čekal pan průvodce v muzeu oskeruší, kde jsme se dozvěděli pár informací o tomto druhu jeřábu – oskeruši.
Po dobrém obědě již „vzhůru na palubu“. V přístavišti na kotvila loď Ámos, na které jsme pluli. Paní průvodkyně nás po dobu plavby seznámila jak s historií Baťova kanálu, tak i s přírodou, která byla všude kolem nás. Jen škoda, že jsme kvůli nedávným povodním nemohli na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je v plavební komoře. Snad někdy příště. Jako poděkování jsme jí i panu kapitánovi zazpívali dvě písničky.
Po plavbě jsme trošku zmokli, ale za chvíli již svítilo sluníčko, tak jsme se ještě před večeří pustili do minigolfu.
Večer nás potom čekala návštěva strašidelného mlýna. Nebyl sice moc strašidelný, i když v něm měly zaparkovaná svá košťata snad všechny čarodějnice ze Strážnice a okolí. Ale nás bylo víc, tak se před námi schovaly. Přesto jsme si ve mlýně prohlédli plno věcí, které se dnes již nepoužívají.
Ve středu ráno jsme se šli ještě podívat do strážnického zámku. Mají tam krásnou knihovnu, ale nejvíce nás zaujala výstava lidových nástrojů. Bylo jich tam 400.
Po obědě jsme se vydali domů. Ale i když jsme ve Strážnici měli nabitý program, zastavili jsme se ve Zlíně v muzeu obuvi. Tam jsem se dozvěděli, jak vyráběli ševci ručně boty, prohlédli jsme si různé druhy obuvi z dávné hnulosti i z mnoha koutů světa. A nakonec? Výtahem, který byl sestrojen jako kancelář, jsme se dopravili na vyhlídkovou terasu a s údivem pozorovali Zlín, jaké je to velké a zelené město.
Dolů do přízemí jsme již nejeli výtahem. Vlastně jeli, ale výtahem, který nezastavuje. Nazývá se Páternoster. Byla to taková pěkná tečka za pěknými dny.
Pobyt byl součástí projektu Poznáním k udržitelnému rozvoji regionu - Místo, kde žijeme, který probíhá v naší škole. Doprava, ubytování a strava tohoto pobytu tak byla hrazena z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu.
zpět www.zsko68nj.cz